Trpíte pálením žáhy, nadýmáním, zácpami nebo průjmy či jinými obtížemi s trávením? Máte diagnostikovaný gastroezofageální reflux či brániční kýlu? I těmito příznaky se zabývá fyzioterapie, a máme zkušenost, že zejména metoda viscerální manipulace dokáže obtíže často významně zlepšit. Více info zde

Použití „tejpování“:

• Ke snížení bolesti
• Pro zlepšení pohybu a práci svalů, vazů, kloubů
• K urychlení a podpoření hojení
• K léčbě jizev
• Aktivace ozdravných procesů

Kinesiotaping nebo také zkráceně „tejpování“ je rozvíjející se technika vytvořená v 70. letech japonským chiropraktikem Kenzo Kasem. Kinesiotaping využívá aplikaci bavlněných elastických pásek v preventivní péči i léčbě nejen pohybového aparátu. Kinesiotape díky své pružnosti, na rozdíl od dříve užívaných pevných pásek, respektuje anatomické i neurofyziologické zákonitosti těla. Je tak tzv. funkčním tejpováním, které nenásilně ovlivňuje napětí svalů (ve smyslu snížení nebo zvýšení) a zlepšuje stabilitu nebo mobilitu kloubů. Tejpování je odlehčením měkkých schopno umožnit zvýšení prokrvení a zmírnění otoků v ošetřené oblasti. Redukcí tlaku a ovlivněním kožních receptorů v místě aplikace je tejpování i vhodnou doplňkovou technikou v léčbě bolesti.

Použití:

• pro terapii skolióz u dětí a dospělých

Metodu pro terapii skolióz vypracovala a na sobě samé vyzkoušela Katharina Schrottová.

Chápala skoliózu jako trojrozměrnou deformitu páteře – tělo rozdělila do 3 proti sobě rotujících bloků nad sebou – pánevní, trupový a ramenní. Při skolióze dochází k vzájemnému posunu a rotaci jednotlivých bloků vůči sobě a jejich fixaci v této poloze. Pomocí aktivního protahování, podkládání, manuální korekce jednotlivých segmentů a cíleného, tzv. derotačního dýchání dochází k zástavě progrese křivky nebo jejímu zmenšení.

Použití McKenzie metody:

• U pacientů s bolestmi zad
• Při onemocněních meziobratlových plotének (protruze, hernie disků)
• U vadného držení těla

McKenzie metoda neboli Mechanická  diagnostika a terapie byla sestavena Robinem A. McKenzie. McKenzie metoda je systém kladoucí důraz na pečlivé vstupní vyšetření, na jehož základě určujeme mechanizmus snižování bolesti v přímé reakci na pohyb nebo polohu daného kloubu či páteře. Významnou roli hraje následná edukace pacienta o režimových opatřeních a určení vhodné autoterapie (polohování či opakované pohyby), kterou v daných intervalech pacient aktivně provádí.

Součástí podrobného vstupního vyšetření je i rozvaha, zda je pacient pro mechanickou terapii vhodný – kvalitní diagnostika podle MDT konceptu se svou spolehlivostí blíží závěrům zobrazovacích metod (CT, MRI).

Použítí:

• U pacientů s onemocněním CNS (např. akutní mozková příhoda, roztroušená skleróza aj.)
• Při poškození periferních nervů
• Při traumatických poškození pohybového aparátu
• U vertebrogenních syndromů
• Při nedostatečné kloubní stabilitě
• U poruch propriocepce a kožního čití

Metodu PNF vypracoval americký lékař a neurofyziolog Dr. Herman Kabat, dále ji upravily a rozvíjely fyzioterapeutky Margaret Knott a Doroty Voss.

Pohyby jsou aktivní, pasivní či s dopomocí terapeuta prováděné v diagonálách se současnou rotací. Procvičujeme jednotlivě či komplexně horní i dolní končetiny, trup, pánev i hlavu. Pohyby jsou prostorové, uspořádány do komplexních vzorů. Využíváme pomocných prvků, jako jsou například manuální kontakt, slovní vedení, zraková kontrola a odpor. Důraz je také kladen na sled pohybů v pohybovém vzorci (timing pohybu).

Reflexní terapie na podkladě vývojové kineziologie

Použití:

• U centrálních koordinačních poruch kojeneckého věku
• U hybných poruch na základě onemocnění mozku
• V případě periferních paréz horních i dolních končetin
• U různých svalových nemocnění
• U chorob páteře, funkční omezení páteře (např. skolióza, bolesti páteře)
• Jako pomocná terapie u vrozených vývojových vad kyčlí (dysplázie a luxace kyčlí)
• Při problémech s dýcháním, polykáním

Zakladatelem Vojtovy metody neboli metody reflexní lokomoce je český neurolog prof. MUDr. Václav Vojta. Tato technika pracuje s předpokladem, že v centrálním nervovém systému člověka jsou již geneticky zakódované určité vzory pohybu (otáčení, plazení).

Vývojová kineziologie se zabývá motorickým vývojem dítěte a dává terapeutovi pravidla k rozpoznání ideální hybnosti dítěte. Znalost vývojové kineziologie je přínosem nejen pro rehabilitaci pohybových poruch v pediatrii, ale má své nezastupitelné místo i v rehabilitaci dospělých.

Vzory pohybu lze po zaujetí předem dané pozice a stimulace Vojtou definovaných reflexních bodů vyvolávat u dětí i dospělých. Odezva na stimulaci vždy zahrnuje reakci celého těla, dýchání a další prvky – opakované vyvolávání tohoto vzoru pak vede ke zkvalitnění i volního pohybu a zlepšení držení těla.

Použití:

• Při léčbě pacientů s bolestmi v oblasti zad, pánve a hrudníku
• Při gynekologických obtížích typu funkční neplodnost, bolestivá menstruace
• Při dysfunkci svalů pánevního dna, inkontinenci

Metoda Ludmily Mojžíšové je diagnosticko-léčebná metoda zaměřená především na terapii ženské funkční sterility a gynekologických obtíží (bolestivá nebo nepravidelná menstruace). V léčbě neplodnosti lze v některých případech tuto metodu s dobrými výsledky uplatňovat i mužů. Druhou významnou oblastí využití metody Ludmily Mojžíšové je terapie bolestí zad a skoliózy. Přístup zahrnuje manuální techniky, jako je uvolnění kloubních blokád a svalových spasmů, ale i sestavu aktivního cvičení. Zvláštností této techniky je velký důraz kladený na uvolnění žeber a hrudníku.

Použití:

• U funkčních poruch pohybového aparátu
• K doléčení poúrazových a pooperačních stavů pohybového aparátu
• V případě vadného držení těla
• U lehčích forem idiopatické skoliózy
• U poruch rovnováhy
• V případě senzorických poruch doprovázející neurologická onemocnění

Sensomotorická stimulace (SMS) je metoda využívající schopnost našeho nervového systému učit se a přizpůsobovat se vnějším podnětům a tím dosáhnout kvalitnějšího pohybu.

Typicky využívaným podnětem je labilita – cvičení probíhá většinou na nestabilních plochách různého druhu. Vhodně vedená terapie na nestabilní ploše vede k odstranění svalové nerovnováhy a zlepšení lokální i celkové stability těla. Postupně dochází k automatizaci získaných dovedností a ekonomizaci pohybových návyků.

Použití:

• Při bolestivých stavech pohybového ústrojí (svalové hypertonii, svalových spazmech, odstranění spoušťových bodů, odstranění kloubních blokád).

Technikami měkkých tkání ovlivňujeme kůži, podkoží, fascie (vazivové obaly svalů) i svaly samotné. Využíváme jemného tahu, tlaku nebo řasení ošetřované oblasti. Zabýváme se i cíleným ošetřením spoušťových bodů, tzv. trigger points.

Mobilizační techniky slouží k obnovení omezené kloubní pohyblivosti zpravidla pomocí opakovaných nenásilných pohybů v daném kloubu. Mobilizaci provádí fyzioterapeut, pro domácí ošetření edukujeme pacienty v tzv. automobilizačních cvicích.

Dynamická neuromuskulární stabilizace (DNS) je koncept využívaný v diagnostice i terapii pohybových funkcí vypracovaný prof. Pavlem Kolářem.

Koncept pracuje s příčinou mnoha poruch pohybového systému, která tkví v nevhodném řízení pohybu centrálním nervovým systémem (CNS). Kvalita centrálně-nervového řízení svalů může být v průběhu života často postižena – během pohybového vývoje v prvních letech života, po jakémkoliv úrazu, jako reakce na nevyvážený trénink či jednostrannou zátěž. Změněné centrální řízení pohybového aparátu se potom samo o sobě stává příčinou dalšího přetížení svalů, vazů a kloubů se zvýšeným rizikem úrazu a postupného vzniku degenerativních změn (např. artróz či výhřezů meziobratlových plotének).

V terapii jsou využívány pohyby a pozice odvozené z tzv. vývojové kineziologie, tedy nauky zabývající se pohybovým vývojem dítěte v prvních letech jeho života. I dospělé pacienty lze pomocí této techniky naučit přirozenému a bezbolestnému pohybu.

Suchá uhličitá obálka je osvědčená lázeňská procedura.

CO2 je léčivý plyn, který proniká kůží do podkoží, kde působí přímo na stěnu drobných cév a způsobí jejich rozšíření. Zlepší tak prokrvení tkání, a tím i přísun kyslíku a živin a odvádění škodlivin krevním oběhem.

Pacient je uložen na lehátku v plastikovém vaku naplněném CO2, vak je utažen pod prsy. K prokrvení tak dochází v celé oblasti pánve i dolních končetin. Metoda je při dodržení kontraindikací (horečnatý stav, menstruace, probíhající léčba onkologických on., selhávání srdce, epilepsie) velmi bezpečná a bez rizik. Opatrnosti je třeba při tendenci k výraznější hypotenzi. Proceduru indikuje lékař po odebrání anamnézy.

Uhličité obálky jsou vhodné u onemocnění kardiovaskulárního systému (hypertenze, ischemická choroba dolních končetin, vazoneuroza – „chladné nohy“, stav po infarktu myokardu, křečové žíly). Zlepšuje prokrvení periferních tkání dolních končetin u polyneuropatií (např. při diabetes melitus, po chemoterapii). Prokrvení malé pánve pomáhá ženám, které se zatím neúspěšně léčí v centrech asistované reprodukce, kdy série CO2 je vhodná ještě před dalším pokusem o umělé oplodnění (zlepšení prokrvení reprodukčních orgánů). Dále u žen po gynekologických operacích, u funkčních gynekologických poruch (bolestivá menstruace, klimakterium). U mužů má vliv na zlepšení sexuálních funkcí.

Série uhličitých obálek má i celkový účinek na vyladění vegetativních funkcí (sympatikus x parasympatikus), navozuje duševní pohodu, působí regeneračně. Zlepšuje funkci hormonálního, cévního, imunitního i nervového systému. Tím působí nepřímo i na stresem způsobené zvýšené napětí některých svalů a ovlivní bolestivé stavy pohybového aparátu (chronické bolesti krční i bederní oblasti).

Použití:

• účinně bojuje proti otokům horních i dolních končetin po chemoterapii, zraněních a operacích
• urychluje regeneraci po fyzickém výkonu
• vhodná jako prevence či terapie hluboké trombózy, žilní nedostatečnosti či při pocitu „těžkých nohou”
• při migrénách
• u osob se sedavým zaměstnáním nebo u dlouhodobě stojících

Manuální lymfodrenáž či kombinace manuální a přístrojové lymfodrenáže je jednou z klasických metod, které pokud jsou poskytnuty zkušenými terapeuty, mají jednoznačný efekt na zmírnění obtíží. U nás vždy začínáme manuálním přístupem a „otevíráme“ lymfatické cesty i v případě přístrojové metody.

Použití:

• uvolnění spoušťových bodů, tzv. trigger points
• poúrazové stavy
• vadné držení těla
• bolesti hlavy s dominantní příčinou v hybném systému

Má výrazný účinek při uvolnění svalové tenze, protibolestivý účinek a rovněž snižuje otok v tkáni. Je jednou z nejlepších metod volby fyzikální terapie u uvolnění lokálního svalového napětí ve formě tzv. spoušťových bodů. Pro zvýšení účinku v některých případech ultrazvukovou terapii kombinujeme s aplikací terapeutického elektrického proudu.

Použití:

• zlomeniny
• degenerativní artrózy
• revmatismus
• poranění měkkých tkání, tj. svalů, vazů a šlach

Využívá účinky nízkofrekvenčního pulzního magnetického pole na lidský organismus. Působí proti bolesti, uvolňuje napětí v tkáních, zlepšuje vstřebání otoků, rozšiřuje krevní řečiště, tím odbourává škodliviny v těle a urychluje látkovou výměnu. Má hojivý, protizánětlivý a regenerační účinek.

Použití:

• akutní i chronická poranění svalů, vazů a šlach

Jedná se o nový přístup při léčbě akutních a chronických stavů pohybového aparátu. Tato metoda využívá k léčbě tzv. mikroproudy, tj. řádově nižší elektrický proud než běžné přístroje fyzikální terapie. Mikroproudy jsou nejblíže fyziologické podstatě buňky a komunikují právě s elektrickým napětím samotné buňky. Tato léčba urychluje hojení tkáně a znovuobnovení buněk zničených traumatem a následným zánětem.

Použití:

• bolesti svalových úponů, tzv. entezopatie – „tenisový” či „golfový” loket, onemocnění Achillovy šlachy
• zánětlivá onemocnění měkkých tkání a kloubů – artritidy, periostitidy
• svalová, vazivová a kloubní poranění
• tzv. aseptické nekrózy – např. Osgood-Schlatterova nemoc
• entezopatie – onemocnění lokte „tenisový a golfový loket“
• artróza kloubů
• patní ostruha
• chronické bolesti zad

Jde o novou generaci laseru s přerušovaným světlem. Oproti většině současných přístrojů se liší řádově vyšší energií a větší vlnovou délkou (až 1064 nm). Základem působení jsou tzv. fototermální a fotomechanický efekt, které vedou ke snížení bolesti a podporují hojivé procesy tkání. Díky vysoké energii proniká paprsek tkáněmi až do hloubky 10 cm. Pulzní charakter světla umožňuje léčbu bez toho, aby došlo k přehřátí tkáně.

Efektivita a bezpečnost léčby byla ověřena několika studiemi a naše dosavadní zkušenosti v praxi toto potvrzují. Analgetické působení posunuje tuto léčbu na první místo před dosud vedoucí rázovou vlnu, u které je bolest častou limitací použití. Analgetický efekt rovněž umožňuje urychlené použití manuálních technik fyzioterapie v době, kdy to dosud nebylo kvůli bolesti možné.

Použití:

• k relaxaci svalů zad, hrudníku
• při vadném držení těla včetně skolióz
• při bolestech hlavy
• při astmatu a dalších onemocněních dýchacích cest
• u poúrazových stavů a bolestivých jizev
• u obrny periferních nervů (např. lícního nervu) a migrénách

Míčková facilitace je pomocná reflexní metoda, kterou v ČR rozšířila fyzioterapeutka Zdeňka Jebavá. Původně se tato technika využívala v léčbě dětí s astmatem, u nichž vede k ústupu dechových obtíží a ke snazšímu odkašlávání. Během aplikace se používá molitanový míček, kterým se uvolňuje ošetřovaný kožní úsek. Nervovou cestou dochází k pozitivnímu ovlivnění činnosti vnitřních orgánů a snížení napětí kosterního svalstva.

Použití:

• špatná souhra dechových svalů
• opakované infekce dýchacích cest
• pocity dušnosti
• snížený výkon během zátěžového testu, zejména s objektivizovanou dechovou nedostatečností

Náplní respirační fyzioterapie jsou cvičení, při kterých je pacient veden ke kontrolovanému použití dechu. Je dobře známo, že dech je základní pohybovou funkcí, kterou zabezpečuje souhra mnoha svalů. Těmito svaly jsou např. svaly mezižeberní, břišní, svaly v oblasti krku a zejména bránice. Velké rezervy ve využití dechu nalézáme u osob s historií opakovaných respiračních onemocnění. Nicméně i u zdravých osob včetně sportovců může tzv. nevhodný dechový stereotyp či jinak nevýznamné onemocnění dechového systému zásadně snížit výkonnost a prodloužit dobu regenerace po zátěži. Cílem respirační fyzioterapie je zejména zlepšit průchodnost dýchacích cest, dosažení dechu podporujícího hlubokou stabilizaci těla, zvýšení dechového objemu, zlepšení plynulosti dechu a zejména jeho účinnosti během intenzivní tělesné zátěže.

Terapii často předchází uvolnění hrudníku včetně mobilizace zablokovaných žeber a relaxace svalů vykazujících vysoké napětí. Během respirační terapie zpravidla využíváme dechové trenažéry, tj. pomůcky, které specificky mění odpory v dechových cestách.